Tři miliardy korun ze zrušeného druhého pilíře

(4. newsletter, 15. února 2016)

Druhý pilíř českého důchodového systému skončil po třech letech. Od 1. ledna 2013 do 1. ledna 2016 si v něm 85 tisíc lidí našetřilo zhruba 3 miliardy korun. Účastníci druhého pilíře se musí do letošního září rozhodnout, jak se svými naspořenými penězi naloží.

Český důchodový systém nyní stojí na dvou pilířích. První pilíř je státní systém, který funguje na průběžném principu. Účast v něm je povinná a uskutečňuje se skrze sociální pojištění. Třetí pilíř se nyní jmenuje „doplňkové penzijní spoření“ a před vznikem druhého pilíře se nazýval „penzijním připojištěním“. Třetí pilíř je provozován soukromými penzijními společnostmi, je dobrovolný, tedy lze z něj vystoupit, dále lze dědit v něm naspořené prostředky, které vznikají vlastními příspěvky účastníků a případně příspěvky státu a zaměstnavatele s možností daňových odpočtů.

Druhý pilíř byl hlavní součástí penzijní reformy. Jeho účastníci si spořili 5% své hrubé mzdy, přičemž 3% byla vyvedena z 28% odvodu do prvního pilíře (výše odvodu tedy klesla na 25% z hrubé mzdy) a další 2% z hrubé mzdy si přidal sám klient. Prvního půl roku existence mohli do druhého pilíře vstoupit občané starší 35 let, pilíř byl však nastaven pro rozhodnutí do 35 let věku. Důchodové spoření skrze druhý pilíř bylo dobrovolné, vystoupení ovšem nebylo možné. Peníze spravovaly soukromé penzijní společnosti, přičemž pro jejich správu nabízely odlišně konstruované fondy (fond státních dluhopisů, konzervativní fond, vyvážený fond, dynamický fond).

Idea druhého pilíře byla dobrá, provedení se ovšem nezdařilo. Druhý pilíř se stal, podobně jako zdravotnické poplatky, jedním z nejvíce politicky sporných bodů, což přispělo k jeho neúspěšnosti a zapříčinilo jeho zrušení. Demografická situace, respektive stárnutí populace vyžaduje provést postupně a pomalu tři kroky – zvyšovat věk odchodu do důchodu, snižovat výši důchodů a motivovat obyvatelstvo k soukromému spoření. Druhý pilíř měl být také původně povinný.

Zásadními nevýhodami druhého pilíře byla jeho nezrušitelnost, předem nastavené poplatky penzijním fondům a celkově jeho nesmyslnost pro účastníky třetího pilíře či ty, kteří se na důchod již připravují (jinak). Osud druhého pilíře je podobný osudům jeho druhů v Polsku a v Maďarsku, kde došlo taktéž ke zrušení druhého pilíře, či na Slovensku.

85 tisíc účastníků druhého pilíře se do konce září 2016 musí rozhodnout, zda peníze doplatí do průběžného systému (a zachovají se tak stejnou výši státního důchodu), zda si je vyberou či převedou do třetího pilíře.

Hlavními variantami spoření na staří zůstává třetí pilíř (s výše uvedenými výhodami), investice do podílových fondů či pořízení si nemovitosti (či případně další nemovitosti na pronájem či pozdější prodej). Spoření na důchod je velmi důležité. S jeho správným nastavením Vám pomůže Váš správný finanční poradce.

(na fotografii je budova České správy sociálního zabezpečení v Praze; by Šjů; CC BY-SA 3.0)


Přihlášení k odběru newsletterů: