Vývoj na bankovním trhu

(5. newsletter, 29. února 2016)

Strmý růst počtu klientů nízkonákladových bank i jejich částečný přesun od tradičních velkých bank je důkazem pomalu rostoucí ekonomické gramotnosti české populace. Celý proces zlepšení a zlevnění bankovního trhu se však nachází teprve na svém začátku.

Až dvacet let po znovuobnovení kapitalismu v českých zemích začaly díky vlivu konkurence ukazovat banky svou přívětivou tvář. Ne, že by předtím jejich tvář nebyla přívětivá. Ale byla drahá. Mnohem dražší než bylo nezbytné.

Z hlediska ekonomické teorie jsou finanční ústavy často pojímány jen jako neutrální „pomocníci“ převodu peněz v ekonomice od těch, kteří chtějí půjčovat, k těm, kteří si chtějí půjčovat. Banky ovšem svým chováním ekonomický trh zásadním způsobem ovlivňují. Nehledě na to, že při zprostředkování peněz chtějí také co nejvíce vydělávat na poplatcích a úrocích.

Čeští občané důvěřují především tradičním jménům na trhu. Nejvíce klientů má Česká spořitelna (zhruba 5 miliónů klientů; mírný meziroční pokles; mateřská společnost Erste Group Bank AG), Československá obchodní banka (3 milióny; mírný meziroční pokles; KBC Bank N.V.) a Komerční banka (1,5 miliónu; mírný meziroční růst; Société Générale S.A.). Každá banka z této „silné trojky“ českého bankovního trhu má také v celkových aktivech skoro jeden bilión korun.

Tyto velké banky však postupně a pomalu ztrácí počet svých klientů. Jedná se o úbytky v řádu několika procent. Naopak malé a nízkonákladové banky získávají své klienty v řádech desítek procent. Nízkonákladové banky přesvědčují „odvážné“ klienty „tradičních“ bank svou nižší nákladovostí, někdy i naprostou nenákladovostí, za vedení účtu pro klienta.

V Česku vystupuje v roli nízkonákladových bank v zásadě pět finančních institucí. Fio banka (zhruba půl miliónu klientů; strmý meziroční růst; Fio holding, a.s.), mBanka (půl miliónu; meziroční růst; mateřská společnost Commerzbank AG), Air Bank (350 tisíc; strmý meziroční růst; PPF N.V.), ZUNO Bank (250 tisíc; meziroční růst; Raiffeisen Bank) a Equa bank (150 tisíc; strmý meziroční růst; Equa Group Limited).

Počet klientů nízkonákladových bank roste rychle, ovšem zdaleka ne všichni z nich si ruší starší účty u „tradičních bank“ a používají tedy nové účty jen k menším platbám a k experimentování. Z celkových zhruba 16,7 miliónu účtů v České republice mají tři největší finanční instituce stále přes 50% účtů. A pro naprostou většinu svých zákazníků jsou primárními bankami.

Nicméně nízkonákladová konkurence se rychle zvětšuje. ZUNO Bank a mBanka rostou meziročně přes deset procent, Fio banka, Air Bank a Equa bank o třicet až padesát procent. A jejich klienti z nich časem učiní svou hlavní banku. Mnoho klientů neví, že všechny banky podléhají té stejné české nebo evropské regulaci. A stejně tak je jim často neznáma finanční síla mateřských společností. Například vlastníkem mBanky je druhá největší německá banka Commerzbank, která si tak s tradicí a finanční sílou Erste Group Bank nezadá.

Na českém trhu se samozřejmě pohybuje dalších více než deset bankovních institucí a k tomu přes dvacet poboček zahraničních bank. K jejich situaci se v některém z dalších článků dostaneme.

(na fotografii je sídlo nejstarší banky Monte dei Paschi di Siena; by Tango7174; CC BY-SA 4.0)


Přihlášení k odběru newsletterů: