ČNB nejen po Rusnokově jmenování

(11. newsletter, 23. května 2016)

Česká národní banka (ČNB) pečuje o cenovou a finanční stabilitu a dohlíží nad fungováním finančního systému v Česku. Do jejího čela bude nyní jmenován, v pořadí čtvrtý guvernér, Jiří Rusnok. Nás bude zajímat nejen Jiří Rusnok, Miroslav Singer a ostatní členové Bankovní rady ale také tři hlavní otázky spojené s ČNB – devizové intervence, přijetí eura a záporné úrokové sazby.

Ekonom Jiří Rusnok (55 let) byl náměstkem ministra práce a sociálních věcí (1998-2001), ministrem financí (2001-2002), poslancem (2002-2003), ministrem průmyslu a obchodu (2002-2003) a předsedou vlády (2013-2014). V letech 2003 až 2013 působil v soukromém sektoru – jako člen dozorčí rady a později předseda představenstva ING Penzijního fondu (dnešní NN Penzijní společnost) a jako prezident Asociace penzijních fondů. Členem bankovní rady ČNB je od března 2014 a od července letošního roku bude guvernérem. Jiří Rusnok je podporovatelem Miloše Zemana a naopak.

Ekonom Miroslav Singer (48 let) je po Josefu Tošovském a Zdeňku Tůmovi třetím guvernérem ČNB. V letech 2005 až 2010 byl viceguvernérem a guvernérem ČNB se stal v červenci 2010. Současné, již obměněné, složení Bankovní rady bude následující: guvernér Jiří Rusnok (s mandátem do roku 2022), viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík (oba do listopadu 2018), členové Vojtěch Benda, Tomáš Nidetzký (oba do roku 2022), Lubomír Lízal a Pavel Řežábek (oba do února 2017).

Česká národní banka již od listopadu 2013 brání koruně skrze devizové intervence v posílení pod hranici 27 korun za euro. Podle odcházejícího guvernéra Singera měly intervence přijít ještě dříve a ještě ve větším rozsahu. Přicházející guvernér Rusnok hodlá v umělém oslabování koruny pokračovat a jeho případný konec podmiňuje růstem inflace ke dvěma procentům. Ukončení oslabování koruny se obecně očekává v polovině roku 2017.

Jak odcházející guvernér Singer tak přicházející guvernér Rusnok opakovaně zdůrazňují, že otázka přijetí eura je politickým rozhodnutím. Česká republika je podle nich připravena, ale zároveň brzké přijetí eura neočekávají.

A tak jako se odcházející i přicházející guvernér v zásadě shodují v obou předchozích problémech, tak se v zásadě shodují i ve třetí hlavní problematice, která se ČNB týká. Snížení úrokových sazeb pod nulu je podle nich neprozkoumaný a velmi nepravděpodobný krok. V současnosti je repo sazba (úrok při operacích na volném trhu) a diskontní sazba (úrok při uložení likvidity obchodních bank) na úrovni 0.05 % a lombardní sazba (úrok při půjčování peněz ze strany obchodních bank) je na úrovni 0.25%. Všechny tři základní úrokové sazby ČNB jsou na svých historických minimech.

(na fotografii je budova České národní banky; by Jklamo; CC BY-SA 3.0)


Přihlášení k odběru newsletterů: